Inspirace a úryvky z knih | NEW YORK CZ|SK FANCLUB

Inspirativní úryvky z knih

Uryvky-z-knih-uvod

Zažijte New York

Newyorčané s upřímností sobě vlastní velmi často považují pověstný Big Apple za puipek světa. I když je mnohdy obtížné s tímto tvrzením souhlasit, je nesporné, že New York je jedním z nejzajímavějších a nejoriginálnějších míst na zemi. A pokud se vám podaří strávit tu alespoň několik dní, uznáte, že město má opravdu něco do sebe.  Toto sofistikované lidské mraveniště je esencí dokonalého urbanismu. Uprostřed stovek mrakodrapů snadno nabudete dojmu, že takhle někak by mělo vypadat moderní velkoměsto. New York se pro mnohé své obyvatele stal místem splněných snů a přání i místem, kde se kolo životního štěstí obrazně žečeno nikdy nezastaví.  Pro většinu zahraničních návštěvníků je New York vskutku jedna velká, fascinující podívaná. Město nabízí prvotřídní divadelní i vytvárné umění, špičkovou gastronomii a spousty neobyčejných zážitků. V zapomenuté postranní uličce klidně můžete narazit na nějakou proslulou celebritu. I pouhé prodírání se davy obyčejných lidí nejrůznějších ras a národností v newyorských ulicích má své neopakovatelné kouzlo. Ve městě panuje zvláštní přátelská atmosféra, takže i ten kdo se ocitne na Manhattanu poprvé v životě, se tu bude cítit jako doma. Při pohledu na monumentální Empire State Building se vám určitě hned vybaví slavná scéna z King Konga, a zavítáte-li do některého z místních koktejlových barů, určitě vám budou v uších rezonovat slavné melodie Nicka Colea Portera.  Pobyt v New Yorku si nejlépe užijete, pokud se necháte nenásilně vtáhnout do jeho každodenního života. Vydejte se na Upper West Side ochutnat skvělé bagely, projděte si Metropolitní muzeum umění, pokochejte se krásou diamantů v obchodech na Fifth Avenue, odpočiňte si u šálku kávy v Greenwich Village nebo se zaposlouchejte do tónů místnívhj hudebníků na Lower East Side či v Brooklynu. Nasajte atmosféru starého koloniálního New Yorku nebo naopak vyrazte zaa modernou do galerií současného umění. Vychutnejte si fantastický pohled na bludiště ulic pod vámi z vrcholu některého z mrakodrapů. New York toho nabízí jednoduše tolik, že vám s největší pravděpodobností nezbuse času si vše náležitě užít.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Dějiny měst

Předmluva ....

New York je fascinující. Ohromuje jeho hieroglyfy, které kreslí na povrchu Manhattanu jeho mrakodrapy a kaňony, křik a hluk stoupající od Baterie k harlemským náverším, jeho neutuchající pohyb, který oživuje celou metropoli jakoby mohutnými stahy svalů. Jako nesmírný kaleidoskop obrazů a smyslových pocitů New York zve ke snění.

Puls tohoto dítěte kapitalismu tepe už od jeho narození ve dvacátých letech 17. století v rytmu proměn a výkyvů atlantického světa, jeho význam však dlouho byl jen druhořadý a rozvoj pomalý a nárazový. Všechno se odehrálo v několika desetiletích po roce 1750. Války, osamostatnění koloniálního hospodářství v rámci britské říše a zesílení moci mladé americké republiky udělaly z New Yorku bránu k jednomu ze světadílů.

Napříště už město mělo čím ohromovat. Dobylo ostrov Manhattan, brzy po něm Brooklyn a Bronx. Nespokojilo se jen s pohledem na moře, ale obrátilo se k obloze, se kterou si budou jeho nejvyšší stavby opovážlivě tykat. Jako pověstný přístav svobody se stalo předmětem letité touhy milionů přistěhovalců, v jejichž očích mělo znamenat zemi neomezených možností. Právě tehdy se stalo součástí americké kultury - New York nerovná se Amerika, ale představuje snad největší z jejích možností.

New York, město radikální. Vždyť to víření, jejž popisuje jeden, to třeštění, jejž pozoruje druhý, to vyhlášení triumfující modernity před tváří světa, ten magnetismus a ta neotesanost metropole mají svou cenu. Jako gigantický palimpsest se New York stále přepisuje, i za cenu toho, že pod novými vrstvami zmizí jeho bývalé významy. New York žije okamžikem, i když se pak návštěvníku může někdy zdát nečitelný.

Ten, kdo prochází jeho ulicemi, v nichž mu nebude dáno spatřit cokoli historického, jako divák i účinkující zároveň, unášený jeho pobytem, je zajatcem té soudobosti a bezprostřední současnosti, na niž naráží už sám název města. Tato kniha tedy byla pojata především jako pokus o dočasné zlomení kouzla New Yorku, jako pátrání po smyslu, jako listování dějinami ve snaze rozluštit rukopis minulosti skrytý pod dnešní metropolí.

zadní strana obálky:

New York, brána Ameriky, pověstný přístav svobody, útočiště uprchlíků ze všech koutů světa, bankéř celého světadílu, mozaika kultur, symbol úspěchů jedné supervelmoci i jejich ostrých vnitřních protikladů, je v první řadě dítětem kapitalismu. Žil rytmem práce svých doků, dílen, kanceláří, a jako ráj obchodu se díky své dynamičnosti stal vážným soupeřem Londýna v ovládnutí světové ekonomiky. Této metropoli ležící na březích řeky Hudson brzy přestala stačit běžná měřítka - na konci 19. století vyrostly v okolí Wall Street první mrakodrapy a v letech 1900 až 1940 se počet obyvatel zdvojnásobil. Při pohledu na židovskou čtvrť na Lower East Side, Malou Itálii nebo Harlem se New York může jevit jako druhý Babylón nebo bájná Metropolis. Jeho modernost se neodráží jen ve vnějším vzhledu města, který jedněm připomíná pohádkový svět a jiným Dantovo Peklo, ale spočívá ve schopnosti překonávat protiklady a přicházet stále s něčím novým. Stal se hlavním městem sdělovacích prostředků, vynalezl zábavní průmysl, broadwayské divadelnictví i lunaparky na Coney Island. Jako v srdci avantgardy, ohnisku jazzu i nejrůznějších myšlenkových proudů se tu soustřeďovali umělci i intelektuálové z celého světa, přispívající tak k jeho magnetické přitažlivosti. Ani dnes toto středisko celosvětové kultury a ztělesnění amerického snu nepřestalo lákat nové přistěhovalce. "New York není Amerika, ale svět" napsal kdysi Mark Twain.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Metropole světa

Za jiných okolností by mě tahle zátoka možná ohromila sama o sobě - svou rozlehlostí i silou dojmu, jenž ve vás zanechávají tisíce parolodí brázdících její širé vody. Možná ... Jenže dané okolnosti nebyly souměřitelné absolutné s ničím, co jsem dosud zažil. Zatím mě totiž ještě nikdy neobklopovalo tolik nekonečně chladné hrdosti a strohé monumentality jako právě zde. Ještě nikdy jsem neviděl vyrůstat jakoby přímo z vodní hladiny podobné architektonické pohoří s téměř dokonale pravoúhle tvarovaným hřebenem. Geometrická pravidelnost siluet newyorských mrakodrapů, jež se impozantně tyčí proti hasnoucímu nebi, ba dokonce naprosto jedinečného dobrodružství ....

Henry James: New York, New York

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

NY z nového světa

Úvod ....

New York, pro ty, co milují zkratky, jednoduše NY. Vše o jeho povaze je řečeno už v těchto dvou písmenech. N jako NO a Y co symbol YES. Prostě obojí, přijetí i odmítnutí. Ten vzmach, energie, růst - ne nadarmo přinesla Amerika světu kukuřici, obilí, které se neplazí při zemi, neohýbá ve větru. Ta stísněnost a hluk jak ve výrobní hale - chápu ty neurotické, vyčerpané, znervózněné občánky, kteří ke stáru utíkají někam pryč z tohoto betonového bludiště.

Tak jaké bude to Velké jablko ? Evino ? Červivé, či zdravé, šťavnaté ? Chtěl jsem se sem podívat už od junáckých let. Povedlo se v šedesáti. Ale proč si to neužít i na prahuposledního životního kvartilu (jsem ohledně svých vyhlídek na dlouhověkost optimista, polykám hypotenziva a hypolipidemika poslušně a pravidelně). Proč tedy teprve teď nevyrazit na několikadenní předvánoční flám ...

Šňůra perel ...

Světla lemují East Coast bez jediné mezery. Aglomerace, kterou města tvoří, snad nikde nekončí. Shora, z výšky jedenácti kilometrů, ve které boeing právě letí, to vypadá jako šňůra perel. Tu ti, milá, přivezu. A perly se zvětšují - to jak motory vypnuly a klesáme k letišti JFK. Zvláštní pocit - ráno vzlétnout z Havla, v noci přistát na Kennedym.

Klesáme. Pod námi světel jak na Silvestra a hluché plácky mezi nimi. To jak se Atlantik zakusuje do pobřeží. Ale i tady se sem tam potácí po vlnách reflektor z nějaké lodě, nějakého tankeru. Světla se přibližují, už je pomalu vidět i paže, co je nesou. Světlonoši. Světlonoši americké prosperity.

Začínám být nervózní. Kloužeme vzduchem už nějak moc dlouho. Snad piloti motory zpátky nahodí a my to nebudeme zkoušet na Hudsonu jako ten válečný veterán. Ten to zvládl. Zda my bychom měli tolik štěstí (nebo umu), těžko odhadnout ... Konečně. Vysunul se podvozek, motory zařvaly, klapky na křídle naježily hřbet. Klesáme. Prudce - skoro ten obávaný nosedive, jako když káně padá na kořist. Ale piloti ten střemhlavý let vyberou a my dosedneme na ranvej jen s malý hupem. Šňůra perel se pomalu změní ve varovný rudý signál. Stát ! Do řady ! A po jednom vystupovat...

Lodě, nebo sila ?

Na sever se táhnou Avenues. Ze západu na východ Streets. Plán města nalajnovali inženýři podle pravítka a vznikla síť, do které zbývalo jen napasovat jednotlivé budovy. Stalo se. Dnes je Manhattan, Brooklyn, Queens i Staten Island prošitý ulicemi jak singrovky, které na pedál šlape neúnavná šička údernice. Jen Broadway, která si běží Manhattanem křivě, tu dokonalou symetrii kazí - nebo spíš plní roli pihy, znamínka krásy ?

Napadá mě, že se mohli ti teroristi při výběru cíle i docela pobavit. Zahráli si lodě A4-B3 * potopena, a o cíli bylo rozhodnuto. Ne, já vím, že je to nekorektní, to jsem byl nemocný - jsem hrál s tátou na čtverečkovaném papíru lodě a trefoval se mu do jeho člunů, fregat, torpédoborců. Abychom pak zničenou flotilu zaměnili za fotbálek s korunami a desetníkem na rýsovacím prkně. To byly časy, to se špulka mého žití teprve pomalu začala odmotávat ...

Teď chodím ulicemi velkoměsta, pupku světa, a zakláním hlavu tak, až se mi v šíji přiskřípávají vertebrálky a začíná se mi točit hlava. Fakt vertigo, pokud chceš tam nahoře, mezi střechami mrakodrapů, zahlednout modrou. Ale musím přiznat, něco do sebe to má, tohle železobetonový termiště je svým způsobem dokonalé. A to ještě netuším, co se mnou udělá skyline, až se budu projíždět po féře k soše Svobody. To kostrbaté cimbuří blahobytného hradu, ten Camelot jednadvacátého století, to stojí za to přejet očima, přešplhat,padnout dolů. vystoupat výš - a hlavně vrýt si do paměti. Zdá se, že ani nevzniklo lidskou rukou. Že se tu vyvrásnilo nebo je sem na pobřeží vyvrhly vysoké vlny rozbouřeného Atlantiku.

Times Square

Tady to vře. Tady se to vaří. K hnutí tu není, člověk se stává masou a rycyhle se v té tlačenici mení v kostičku masoxu. Chceš zabočit doleva ? Máš smůlu, nechceš-li být ušlapán, dav jde doprava. Mrakodrapy zapínají a vypínají čelovky. Vlastně je vůbec nevypínají, jen střídají velkou a ještě větší, neúnosnou svítivost.

A na pódiu Alicia Keys a JayZ. New York, Ňújórk! "Such a melting pot ..." To tedy jo, úplně roztávám, tavím se ve vlastním potu. A to je prosinec. Tohle není horečka, tohle je hyperpyrexie, teplota nad čtyřicet stupňů Celsia. A kolik Fahrenheita ? - radši nepočítat, dostali byste se nad stovku.

No, s tou Alicí a Jayemjsem to trochu přehnal. Nějak se mi fikce z jútúbu slila se skutečností. Dnes žádná hudba, ale pódium tu stojí pořád. Na červených schodech, které slouží co střecha Ticket Office, se štrapacíruje mládež z celého světa a poutá pozornost kolemjdoucích. Za každou cenu - každý chce být trefen co největší dávkou pohledů. V těch domech okolo se nedá bydlet. Taky v nich nikdo nebydlí. Přesto svým majitelům vydělávají neskutečné sumy. Ano, reklama je tady drahá. A před Silvestrem ceny ještě závratně stoupají. Protože čekání na Nový rok je prostě neúžasnější právě zde, na křižovatce 7. Avenue a Broadwaye, na křižovatce světa, tady můžete kopnout starý rok do zadku a novému otevřít náruč. A protože imprinting v těchto emočně vypjatých chvílích funguje a neony se vtisknou do podvědomí, kde budou celý rokj ovlivňovat naše nakupovací centrum, je cena reklamy šílená...

Krásný - ale vydržet se tu dlouho nedá. Jdu zpátky do svého Marriottu a budu ten cvrkot pozorovat z terasy od sklenky s Bloody Mary. Lepší tahle krev než ta, která hrozí vytrysknout z toho davu dole...

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Země světa

Zrodilo se jako Nový Amsterdam, ale o necelé čtyři desetiletí později bylo přejmenováno na Nový York. Jak rostlo a mělo se čile k světu, dostávalo mnoho dalších přízvisek a přezdívek - Hlavní město světa, Město, které nikdy nespí, Empire City, Babylon na řece Hudson nebo Tavící kotlík. Spisovatel Washington Irving o něm mluvil jako o Gothamu - jakémsi Kocourkově v anglofonním podání, a povídkář O. Henry jej nazval Bagdádem nad podzemní dráhou.

Pro miliony Evropanů přijíždějících do Nového světa bylo bránou k Americe, pro Američany bylo kusem Evropy na americké půdě. Dnes je dynamickým velkoměstem, s mnoha tvářemi, zvuky, vůněmi a chutěmi. Pokusit se jej uchopit a jednoznačně pojmenovat bylo a je nad lidské možnosti.

Možná proto se nejvíce ujala přezdívka, která nám onu neuchopitelnost trochu eufemisticky usnadňuje. The Big Apple - Velké jablko.

Čtyři z pěti newyorských boroughs, okresů, leží na ostrovech. manhattan a Staten Island jsou samostatné ostrovy, Brooklyn a Queens se dělí o západní výběžek ostrova Long Island. Jediný Bronx na severu leží na pevnině. Neúprosná pobřežní linie vždy limitovala rozpínavost města. Když došlo v roce 1898 ke sloučení všech pěti okresů a současně zástavba pokryla celý ostrov Manhattan, zdálo se, že město už nemá žádný prostor, kam by mohlo expandovat. Byl to však omyl. Mezi zemí a oblohou bylo přece místa dost.

Přestože New York leží na stejné zeměpisné šířce jako Neapol, lze tu zažít i velmi chladné zimy. Naopak léta tu někdy bývají k nevydržení. Vedro proměňuje ulice v rozpálené pece, jejichž teplotu ještě zvyšuje horký vzduch z výdechů klimatizace. Mnozí Newyorčané proto město za letních víkendů opouštějí. Nikoliv však všichni. V samotném centru Manhattanu existuje lehce dosažitelná oáza, která umožňuje nejrůznější aktivity. A tak má mnoho rodin na otázku, kde strávit neděli, jednoduchou odpověď:  Let´s go to Central Park ...

New York leží z větší části na ostrovech, a proto jsou jeho mosty důležitými komunikačními prostředky. Průlivy, které jednotlivé ostrovy oddělují, i řeka Hudson jsou však natolik široké, že dlouhou dobu byl New York odkázán na převozní lodě a svých mostů se dočkal až ke konci 19. století. Většina mostů patřila v době svého vzniku k vrcholům stavebního inženýrství a najdeme je v odborných i populárních publikacích o architektuře. Nejslavnějším z nich zůstává ten, který byl první ... Brooklynský most.                                                                                                         

Až vás na Manhattanu omrzí hledat slunce se zakloněnou hlavou, vydejte se do Greenwich Village. Je jedním z mála míst, kde pohled na nebe nezastiňují mrakodrapy. Objevíte poněkud netypickou, přitom velice svéráznou a jedinečnou tvář New Yorku. Centrem Greenvich Village je náměstí Washington Square s kašnou a slavným mramorovým obloukem, dílem sochaře Stanforda Whita.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Vše co chceš vědět

Proč Velké Jablko ?

Koně milují jablka. Takže ? Pracovníci ve stájích, trenéři a žokejové říkali dostihům v New Yorku Velká Jablka. Mysleli tím vysoké váhry, jež koně mohli získat. Dostihový zpravodaj John J. FitzGerald se rozhodl nazvat svůj týdenní sloupek pro New York Morning Telegraph "Zápisky z okolí Velkého Jablka". Jméno se uchytilo !

Jídlo k zamyšlení

Jablko je oficiálním ovocem státu New York a jablečný muffin oficiálním pokrmem. Věděli jste, že stát může mít i svůj oficiální muffin ?

John J. FitzGerald

Za přezdívku New Yorku můžeme poděkovat dostihovému zpravodaji Johnu J. FitzGeraldovi. V roce 1971 New York začal používat název Velké Jablko i v turistické reklamě. Byl to originální veselý symbol pro město, v němž myšlenky některých lidí byly temné a nebezpečné. Na počest Johna J. FitzGeralda a také jeho přátel, byl roh nedaleko jeho domu pojmenován Big Apple Corner (Roh Velkého Jablka).

Tanec Velkého Jablka

V roce 1930 jazzmani říkali svým vystoupením "jablka". Tím svá vystoupení označovali za nejlepší z nejlepších. Existoval také jazzový klub Velké Jablko a dokonce i oblíbený tanec Velké Jablko.

Gotham City

Ne, New York nezískal přezdívku Gotham proto, že se tak jmenuje hlavní město v Batmanovi. Gotham je městečko v Anglii, jehož obyvatelé ve středověku předstírali, že zešíleli, takže se výběrčí daní drželi od města raději dál. Spisovatel Washington Irving na počátku 19. století jméno města použil, když hovořil o obyvatelích New Yorku. Později, když Bob Kane a Bill Finger psali Batmana, jméno Gotham použili pro město prolezlé prapodivnými zločinci.

Místo močálu Central Park

V polovině 19. století byl příliv přistěhovalců do New Yorku tak velký, že tam postupně byla hlava na hlavě, prostě přelidněno. Lidé začali hledat tiché a klidné místo k odpočinku. Jednou z možností bylo využít močálů a bažinse skalnatými ostrůvky k vybudování parku. Výsledkem byl Central Park.

V roce 1857 začaly práce na vybudování parku podle tzv. zatravňovacího plánu. Trvalo 15 let, než se kus bažiny změnil v pohádkový kousek krajiny.

Původní návrh nepočítal se zoologickou zahradou, ale zaměstnanci parku začali pečovat o zatoulaná zvířata, a tak ZOO vznikla dodatečně. 

Je to džungle

Je nemožné spočítat, kolik koček a psů žije v New Yorku - odhad činí 3 miliony. S mnoha lidmi žijí v jejich domovech, kde tráví většinu svého života. Ale v ulicích a parcích žije mnoho zatoulaných zvířat. Od veverek, skunků a tuleňů po bobry, netoprýry a orly bělohlavé. New York je skutečnou džunglí.

V newyorském Central parku žije šest druhů netopýrů, ačkoliv nemoc zvaná syndrom bílého nosu mnoho netopýrů v okolí města zabíjí. Netopýrům tu někdy říkají létající myši, ikdyž s těmi mrňavými hlodavci nemají nic společného.

Vysoká zvěř, jež z oblasti města zmizela před 200 lety, když byly lesy pokáceny a dřevo rozřezáno na palivo, se nyní začíná vracet do parků New Yorku !

Město krys. Vždy platívalo, že krysy žijí převážně v podzemí města a živí se odpadky. Teď se zdá, že se krysí populace vymkla kontrole a na každého obyvatele New Yorku připadá jedna krysa ! Vláda zřídila speciální linku, kam lidé hlásí jejich přemnožení ! Krysa může mít za rok 285 mláďat ....

Město mrakodrapů

Při pohledu z některých ulic New Yorku se může obloha jevit pořádně daleko. Když se podíváš nahoru, nejspíš se ti zamotá hlava z výšky některých budov, které tě obklopují. Když inženýři začali pracovat s ocelovými konstrukcemi, otevřela se cesta ke stavbě vysokých budov. Mohly být vyšši a vyšší. Jeden z prvních mrakodrapů v New Yorku byl postaven před více než 100 lety - a stále stojí. Jmenuje se Flatiron Building a s 22 patry to byla v té době nevídaná výška. Některé z novodobých mrakodrapů jich už mají více než 100.

Architekti projektující mrakodrapy jim dávali rozličné tvary. Je to mnohem zajímavější, než kdyby to byl les vysokánských čtyřhranných krabic. Každá stavba ale musí začít vykopáním obrovské jámy v zemi pro pevné základy.

Nejlepší výhled

Mrakodrap Empire State Building byl v průběhu 40 let nejvyšší budovou světa hned 2x. Poprvé od r. 1931, kdy byl vybudován, až do roku 1972, kdy byly postaveny budovy Světového obchodního centra. Své prvenství získal zpět tím nejhorším možným způsobem v roce 2001, kdy byly budovy "Dvojčat" zničeny při teroristickém útoku.

Velký lidoop šplhal po budově hned 2x. Poprvé ve filmu King Kong v roce 1933 a znovu v roce 2005 v jeho remaku.Kong v obou filmech zemřel poté, co na něj zaútočila letadla.

103 počet podlaží budovy, 6514 oken v celé budově, 73 výtahů, 1872 schodů, 40 let nejvyšší budovou.

Z Marsu na Manhattan

New York se stal několikrát místem hrůzy. Jednou občany k smrti vyděsila falešná zpráva o útěku divokých zvířat ze ZOO v Central Parku, párkrát se objevili fámy o obrovských aligátorech ve stokách kanalizace, kteří požírají obyvatele města. Největší panika vypukla, když 30. října 1938 - den před Halloweenem - uvedli v rozhlase adaptaci hry Válka světů Orsona Wellese, začínající zprávou o invazi Marťanů na Zemi, a spousta Newyorčanů ji vzala vážně.

Metro v roli zachránce

V New Yorku byly poprvé uvedeny na scénu parní lokomotivy. Nejspíš tě napadne, že když se městem řítily vlaky, byla nehoda na spadnutí každou chvilku. Zvlášť když se tratě vlaku křížily s cestou pro koňské povozy. Máš pravdu. Navíc toho rámusu a kouře, který průduškám lidí rozhodně neprospíval ! Nikoho ale tehdy ani ve snu nenapadlo, že jednou budou jezdit vlaky pod New Yorkem, v podzemí ...

Pro občany New Yorku i jeho návštěvníky bylo značnou úlevou metro, jehož první trasa byla otevřena v roce 1904. První jízdu metrem využilo 150 000 lidí. Nicméně tramvaje zůstaly v provozu až do roku 1956.

Newyorské metro staví ve čtyřech z pěti čtvrtí - Manhattan, Brooklyn, Queens a Bronx. Pátá čtvrť Staten Island, je také na mapě, ale s ostatními je propojena jen železnicí. Systém metra zabírá 1300 km a nevede jenom pod zemí..

Téměř polovina lidí v New Yorku nepoužívá auto. To je důvod, proč skoro 5 milionů lidí každý den jezdí metrem. To sice nevypadá příliš přitažlivě - prohání se tam totiž spousta krys a je špinavé, ale je v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.

Turistické obležení

Každému, kdo sídlí v domě na Times Square, zákon ukládá umístit zvenku na budově světelnou reklamu. Díky tomu neonové nápisy, velké obrazovky, světelná loga a stále se opakující texty se zprávami dodávají Times Square zvláštní půvab.

Ambiciózní naháč jako pravidelný návštěvník na Times Sqaure je Robert Burck, proslulý jako "nahý kovboj". Úplně nahatý ale přece jen není .... nosí širák, boty, spodní prádlo a kytaru.

Poprvé probíhala silvestrovská oslava a vítání nového roku na Times Square v roce 1904. Se svou úžasnou atmosférou se stala oblíbenou společenskou událostí každý rok.

Bohyně

Tenhle dárek byste těžko zabalili. 93 metrů vysokou sochu Svobody darovali Francouzi Američanům jako oceneněí jejich boje za nezávislost na Anglii. Alexander Eiffel, který postavil proslulou věž v Paříži, navrhl pro sochu vnitřní konstrukci kostry z mědi. Celkový tvar a výraz jí dal Frederic Bartholdi a umístil ji na podstavec v místě staré pevnosti. Dnes se ostrovu říká Liberty Island.

Socha byla dopravena z Francie v roce 1886 lodí ve 350 kusech a složena za 4 měsíce. Občané New Yorku dobře chápali velikost obdrženého daru - ruka s pochodní byla vystavena v Madison Square Park 6 let.

Postava ženy v antické róbě znázorňuje Libertas, antickou bohyni svobody. Pochodeň, kterou drží ve vztyčené pravici, hlásá osvícení a nuhasitelnost plamene svobody.

Socha Svobody hledí k jihovýchodu a zdraví tak lodě připlouvající do New Yorku. Stala se symbolem naděje a svobody pro přištěhovalce přicházející do Ameriky začít nový život.

její koruna má sedm trnů reprezentujících sedm kontinentů a sedm moří. Uvnitř koruny je vyhlídka. Když se tam chceš podívat, musíš vyšplhat po 354 úzkých schodech. Teplota uvnitř může být až o 10°C vyšší než venku.

Tajemství hlavního nádraží

Manhattanský Grand Central Terminal, zprovozněný v roce 1913, je největší nádraží na světě. Má 48 nástupišť a 75 kolejí rozdělených do dvou podzemních pater. Po útocích z 11. září visí ze stropu americká vlajka. Za zmínku stojí i staniční hodiny, které jsou symbolem Grand Central Terminalu. Po 61. koleji vedoucí pod exkluzivním hotelem Waldorf Astoria, jezdí jen speciální vlaky pro VIP. Mohou totiž sjet na nástupiště výtahem přímo z hotelu.

Součástí informačního sytému v hlavní hale jsou hodiny s ciferníky do všech stran. Jsou výrazným orientačním bodem, pod nímž si dávají lidé schůzku

Strop Grand Central Terminalu je zdobený zlatem a francouzský umělec Paul Helleu ho v roce 1912 zkrášlil hvězdnatým nebem. Pro vytvoření hvězd použil 10wattové žárovky, které šlo při poruše vyměnit. Nyní jsou místo nich úsporná světla z optických vláken.

Město v hlavní roli

Mnoho nejoblíbenějších hrdinů na světě společně s obrovskýmimonstra založilo svou nesmrtelnost a filmový život na oblíbených komiksech z prostředí New Yorku. Ti, jejichž příběh začal jinde, do New Yorku přišli, aby zde svedli boj se zlem nebo napáchali nějakou škodu. To, co zaručovalo zábavu v komiksech, se stalo zárukou úspěchu i na plátně a New York posloužil jako dějiště příběhů mnoha napínavých filmů. Superman, Batman, Spiderman, King Kong, Godzilla, ....

Bez mostu to nešlo

Zhruba v polovině 19. století se stále víc a víc lidí cestou do práce potřebovalo dostat přes East River z Brooklynu na Manhattan. Protože trajekty v tuhé zimě často uvízly v ledu nebo je zastavilo špatné počasí, zdál se most nejvhodnějším řešením.

Brooklynský most je nejdelší visutý most na světě. Provoz na něm byl zahájen v roce 1883 a od té doby se most stal nedílnou součástí panoramatu města New York.

Visuté mosty jsou pružné a malé, uzpůsobené pro mimořádnou dopravní zátěž. V roce 1883 však lidé očekávali od mostů pevnost a stabilitu. Týden po zahájení provozu lidé na mostě zpanikařili, když cítili, že se jim most hýbe pod nohama. Při splašeném úprku bylo 12 lidí zabito.

Z mostu vyzařuje nádherný kus historie, idkyž byl přestavěn a přelakován, což zabralo několik let. Součástí nelehkého úkolu bylo i přesměrování 120 000 automobilů a 4000 chodců, kteří most každý den překonávali.

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Inspirace na cesty

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Velký průvodce National Geographic (2.ed.2006)

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Můj New York

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

New York pro milovníky módy

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

New York, Hanka Hosnedlová

INFORMACE O KNIZE V NAŠÍ KNIHOVNĚ

Sledujte nás také zde

Info box

booked.net

Poslouchej New York

Youtube Music PlaylistSpotify Playlist

Doporučujeme

Banan-120-45New York Bar Caffé, Mariánské Lázně

Letenky, ubytování, zájezdy

Trivago-logobgAirbnb-logodg160x600.jpg

Prozkoumejte New York a Ameriku virtuálně, ve hře

Warlords-of-newyork-hXzone-gtavXzone-gtaivXzone-crysis2Xzone-batmanXzone-thecrew