Články redaktorů | NEW YORK CZ|SK FANCLUB

Podzemní dráhy USA - z historie

Podzemni-drahy-usa-uvod

"VŠECHNA METRA SVĚTA" - Kapitola sedmá - Podzemní dráhy v USA

(Josef Křivánek, Zbyněk Šmíd, Jaromír Vítek - NaDaS - KVĚTEN 1999)

TENTO ČLÁNEK JE PŘEPIS Z ČÁSTI KNIHY

(07/2021 ~ David W.)


 

Úvod

Na území Spojených států amerických o rozloze více než 9 000 000 km2 žilo začátkem roku 1983 celkem 232 616 500 lidí (oproti roku 1980 to bylo o šest milionů více).

Jaké vůbec existují druhy veřejné dopravy ve městech USA, po druhé světové válce ? Nejrozšířenějším druhem je autobusová doprava. Podle APTA (American Public Tranzit Association) mají USA přes 1000 systémů autobusové dopravy, které zajišťují 95% veřejné dopravy a 68% všech jízd městské dopravy.

Ve velkoměstech USA, jako jsou například New York, Chicago, Filadelfie, Boston a San Francisko, tvoří významnou součást veřejné dopravy městské železnice, commuter rail. Tyto dráhy jezdí ještě v Baltimoru, Bostonu, Detroitu, Los Angeles, Pittsburghu, San Diegu, Washingtonu atd. Dalším druhem veřejné dopravy v amerických městech je rapid rail, městské rychlodráhy (metra) s podzemními, povrchovými a zejména nadzemními trasami. Jezdí například v New Yorku nebo Chicagu. Tyto podzemní dráhy se v USA také nazývají heavy rail nebo rapid tranzit.

V posledních letech se v USA rovněž výrazně uplatňuje druh městské veřejné dopravy nazvaný light rail. Tento druh dopravy provozují města Boston, Cleveland, Detroit, Pt. Worth, Newark, New Orleans, Filadelfie, Pittsburgh a San Francisko. Vozidla light rail, vlastně rychlodrážní tramvaje, mají pouliční kolejovou dráhu, nebo vlastní dráhu v tunelech. Většina měst se je snaží oddělit od ostatních druhů městské dopravy. Stavby tras light railů a samozřejmě i provoz tohoto druhu městské dopravy jsou značně úspornější než u klasických druhů podzemních drah. Ostatní druhy veřejné dopravy představují v USA trolejbusy, ozubnicové dráhy, lanovky atd.

V roce 1981 se v USA na veškeré veřejné dopravě podílely:

- autobusy  95,6 %
- městské železnice  1,4 %
- podzemní dráhy (rapid rail)  1,4 %
- light rail  1%
- ostatní druhy  1%

V roce 1983 měly Spojené státy americké v provozu podzemní dráhy v New Yorku, Chicagu, Bostonu, Filadelfii, Clevelandu, San Fracisku, Washingtonu, Atlantě a Baltimoru. Z nich dvě mají světové primáty: Podzemní dráha v New Yorku má nejdelší síť a podzemní dráha v San Francisku dosahuje nejvyšší průměrné cestovní rychlosti. Dalšími městy, která uvedou do provozu podzemní dráhy v nejbližší době jsou Buffalo, Miami, Los Angeles, Pittsburgh a Portland.

V současné době je na území USA již v provozu také více než 30 systémů "mini-meter", která jsou výsledkrm úsilí o hledání nových forem veřejné dopravy. Tyto systémy jsou plně automatické, jejich charakteristickými rysy jsou kratší trasy, vozy s menší kapacitou cestujících a také menší náklady investičního i provozního charakteru. jejich provozem se již mohou chlubit města jako Detroit, Las Vegas, Memphis a další, ale také zoologické zahrady a národní parky, jako například známý Disney Land, ZOO v Miami a Minnesotě, letiště v Houstonu, Dallasu, Atlantě atd.


New York - Největší město USA

Již v roce 1975 byl New York po Tokiu druhým největším městem na světě. Tehdy zde žilo 17 013 000 osob. Prognóza expertů Organizace spojených národů zařazuje v tabulce největších měst světa roku 2000 New York až na čtvrté místo a předpokládá, že město bude mít asi 22 milionů obyvatel. New York leží na území 820 kmpři ústí řek Hudson a East River do Atlantského oceánu. Část města se rozprostírá na pevnině, další část leží na třech přiléhajících ostrovech. K městským čtvrtím Manhattanu (58 km2), Brooklynu (197 km2), Queensu (293 km2), Richmondu (156 km2) a Bronxu (112 km2) patří ještě čtyři okresy státu New York a osm okresů státu New Jersey. New York založili roku 1624 Holanďané a nazvali ho Nový Amsterdam. V roce 1664 jej získali Angličané. V letech 1785 - 1790 byl hlavním městem USA. Newyorský dopravní systém tvoří : podzemní dráha, autobusy, lodní doprava.

První zmínky o zdejší městské veřejné dopravě pocházejí z let 1524 a 1609, kdy vznikly cesty z Verrazana a Hudsonu. Teprve dvě století později byla podél Broadwaye zavedena koňská doprava, jejíž úroveň - jak říkají samotní Američané - byla obskurní. V roce 1825, kdy New York soupeřil s Filadelfií o titul největšího města Spojených států, objevily se první úvahy o vybudování nadzemní dráhy v Manhattanu. Roku 1827 uzavřel Abraham Brower s firmou Wade and Leverich kontrakt na výrobu dvanáctimístného dopravního prostředku, který nazval "Accomodation". Poté s ním zahájil dopravu na Broadwayi a Bleecker Street. Prostředek si stále vylepšoval a zvětšoval, až ho v roce 1831 představil veřejnosti jako "omnibus".

V létě 1868 se na Greenwich Street veřejnosti otevřela první trasa nadzemní dráhy (jezdila tehdy rychlostí necelých 17 km/h). Zahájení provozu na prvním úseku této nadzemní dráhy nutí k malému zamyšlení: datum této události 3. červenec 1868 uvádějí nejrůznější prameny jako den otevření podzemní dráhy v New Yorku. Jiné zdroje však uvádějí 23. březen 1864, kdy byl ve státním departementu New Yorku registrován návrh na výstavbu podzemní dráhy, který byl podle vzoru podzemní dráhy v Londýně vypracoval Hugh B. Willson. Oficiálně se v USA označuje jako začátek existence podzemní dráhy v New Yorku 28. říjen 1904, kdy začal její řádný, celodenní provoz.

Jaké jsou události následujících let ?  K odpovědi na tuto otázku nám poslouží stručný přehled významnějších dat:

- 1874 - začátek výstavby prvního tunelu pod řekou Hudson mezi ostrovem Manhattan a Jersey City

- 1881 - zahájení provozu první nadzemní dráhy ve čtvrti Brooklyn

- 1883 - začátek pravidelného provozu na Brooklynském mostě přes řeku East River

- 1885 - první zkušební jízdy elektrických vlaků městských drah

- 1900 - uvedení prvního eskalátoru do provozu ve stanici podzemní dráhy na 59. Street

- 1901 - zahájení provozu první elektrické soupravy podzemní dráhy na trati South Ferry - 129. Street na Manhattanu

- 1904 - položením tunelové roury vyvrcholily třicetileté práce na stavbě tunelu pod řekou Hudson, den 28. října byl prvním dnem řádného celodenního provozu podzemní dráhy

- 1905 - rozšíření podzemní dráhy do čtvrti Bronx

- 1908 - dokončení tunelu pod řekou East River pro trasu podzemní dráhy mezi Brooklynem a Jorolomon Street.

- 1917 - ve službách městské dopravy na Manhattanu zůstal poslední vůz koňské dráhy (objevila se první žena ve službách podzemní dráhy, průvodčí paní L.A. Lylliová)

- 1918 - 1. listopadu došlo v Brooklynu na Malbone Street k neštěstí, když souprava podzemní dráhy narazila na tunelovou stěnu (zahynuli 102 cestující)

- 1923 - usmrcení šesti osob při zřícení nadzemní dráhy v Brooklynu

- 1928 - 24. srpna vykolejil vlak podzemní dráhy a v blízkosti staine Times Square narazil na tunelovou stěnu (zahynulo 16 cestujících)

- 1946 - záznam absolutního rekordu denní přepravy v newyorském metru - 8 872 244 osob

- 1953 - od 13. června se všechny organizace městské veřejné dopravy podřizují společnosti New York City Transit Authority

- 1969 - zahájení výstavby dvoupodlažního tunelu pod řekou East River pro podzemní dráhu (nahoře) a železnici (dole)

- 1979 - otevření trasy vedoucí k Mezinárodnímu letišti J. F. Kennedyho, zřízení Informačního dopravního střediska


Koleje ? Koleje ! Snílkům na stránkách populárních časopisů připdalo, že budoucnost leží na konci rovnoběžných kolejnic. Existovaly dákkové železniční tratě a mezi městské elektrické dráhy, městské tramvajové linky a nadzemní dráhy a všechny pokryly zem spletí ocelových pruhů jako kobercem utkaným neumdlévající civilizací. V Bostonu a New Yorku si navíc úspěch manhattanské podzemní dráhy vynutil její prodloužení až do Brooklynu. A tak došlo k tomu technickému zázraku, jakým byla stavba tunelu pod East River z Brooklynu k Battery.

Raziči, kryti hydraulickým štítem, odstraňovali centimetr po centrimetru vrstvu říčního náplavu a na jeho místo kladli postupně litinové tybinky. Razicí kabina byla naplněna stlačeným vzduchem, vháněným dovnitř z povrchu. Byla to nebezpečná práce. Muži, kteří ji dělali, raziči, byli pokládáni za hrdiny. Práce pod vodou je vystavovala nejstrašnějším hrozbám. Mohlo například dojít k takzvaným hrozbám. Mohlo například dojít k takzvanému provalu - to když si stlačený vzduch našel ve stěně chodby nepevnost a obrovskou silou prorazil ven. Jednou byl proval tak mocný, že to čtyři dělníky vysálo z tunelu, prohnalo je to osmimetrovou vrstvou říčního dna a vystřelilo na špici obrovského gejzíru, do výšky padesáti metrů nad hladinou. Pouze jeden to přežil.
Neobvyklá tragédie se dostala na přední stránky všech listů, a když se to při ranní kávě dočetl Harry Houdini, eskapolog, jehož denním chlebem byly krkolomné úniky, rychle se oblékl a vyrazil do centra, do nemocnice Bellevue, kam - jak se psalo - byl odvezen onen dělník, který přežil. Houdini se chtěl od něj dozvědět, jakého triku použil, aby se z toho maléru dostal. Sám si přiznával, že by v životě něco podobného nedokázal.
Na posteli ležel muž od hlavy k patě v obvazech. Obě paže v sádře zavěšeny na kladce, stejně tak jednu zabandážovanou nohu. Ze zafačované hlavy se tu a tam, jakoby pouze ze slušnosti, ozývalo slabé sténání. Ošetřující doktor vyzval Houdiniho k obchodu. Ten se obrátil k rodině, která byla u lůžka pacienta, a  řekl: "Musím to vědět, co cítil. Co dělal, aby se dostal nahoru. Dokázal to jen on. Musel na něco přijít. Chci to vědět a musím to vědět."
Byl z nemocnice vyveden. Uši mu hořely pokořením. Vydal se ulicí a přemýšlel. Kam se vlastně hrabe. Ať dokázal nevím co, pro ostatní zůstával jen kouzelníkem, iluzionistou, obyčejným kejklířem.
Jaký má život smysl, když na člověka lidé zapomenou, sotva odejdou z divadla. Noviny na stáncích hlásaly, že Peary dosáhl pólu. Jen skutečné činy se zapíšído historie. Je tomu tak ve skutečnosti ? Vzpomenou si lidé v Brooklynu na ony čtyři muže, kteří pro ně hloubili tunel podzemní dráhy pod řekou East River ? Znají jejich jména ? Nebo budou zapomenuti jako iluzionista Harry Houdi.. ?

E. L. Doctorow, Ragtime, New York 1974

Podzemni-drahy-usa-mapa


Základní údaje (z roku 1981) o podzemní dráze v New Yorku:

- délka sítě  393,5 km
- počet tras  25
- počet stanic  458
- počet vozů pro cestující  6.619
- průměrný denni počet cestujících  3.500.000\
- cestující za rok 1981   1.100.000.000
- počet zaměstnanců podzemní dráhy  26.460


Na uvedených trasách podzemní dráhy leží celkem 458 stanic. Na jednotlivé čtvrti připadá v Manhattanu 138, Queensu 79, Bronxu 70 a Brooklynu 171 stanic. Z celkového počtu je 265 podzemních, 155 povrchových a zbývajících 38 nadzemních. Nejfrekventovanější stanice je na Washingtonově náměstí (Washington Square) na Manhattanu, kterou prochází 8 tras a kudy projíždí v jednom směru každý den mezi 8. a 9. hodinou 74 vlaky a mezi 17. a 18. hodinou 72 vlaky. Jak je již zřejmé ze seznamu tras, jezdí na nich jednak lokální, jednak expresní vlaky. Lokální zastavují na všech stanicích, expresní jen na určených stanicích, po delším úseku trasy. Za typický průměrný všední den se pokládá 18.březen 1981, kdy cestovalo metrem 3.431.000 lidí.

Jednou z nejmodernějších a nejrychlejších tras podzemní dráhy v New Yorku je  expresní trasa JFK (J.F.Kennedy), která spojuje nejsevernější část ostrova Manhattan a jednou větví také jižní část ostrova Bronx s mezinárodním letištěm J.F. Kennedyho, ležícího v blízkosti národního rekreačního střediska Jamaica Bay. Tato trasa je v provozu od 23.září 1978. Dnes na ní jezdí vlaky v intervalu 20 minut, dopraví pasažéry až do stanice Howard Beach, odkud je pak autobusy převezou k odbavení na letiště. Trasa je v provozu denně od 5.00 do 24.00 hodin. Ačkoli vede přes celý New York, má pouze 9 stanic. Jízdné tu stojí 5 dolarů. Jízdní doba z konečné stanice na Manhattanu - na 57. Street - do stanice Howard Beach trvá 55-75 minut, podle grafikonu vlaků v jednotlivých časech dne.


Na  trasách podzemní dráhy v New Yorku se za dobu její existence vystřídaly desítky různých typů vozů pro cestující. V jejich seznamu od roku 1904 až po dnešek jsou mezi výrobci uvedeny známé americké firmy Pullman, Standard Steel, Pressed Steel a další.

Z četných typů vozů uvádíme parametry řídícího motorového vozu R 44 a vloženého motorového vozu R 46, které patří k novějším typům vozů pro cestující:

ÚDAJ                                                       R 44           R 46

délka (m)                                                 22,48         22,80
šířka (m)                                                  2,98           2,98
výška (m)                                                 3,69           3,69
půdorysná plocha (m2)                          63,00         65,00
počet dveří na jedné straně                        4                4
šířka dveří (m)                                          1,27           1,27
celková obsaditelnost / sedících           210/70       225/76
počet motorů                                               4                4
maximální rychlost (km/h)                       88              88
průměrná cestovní rychlost (km/h)          29-48         29-48
vzdálenost otočnýh čepů podvozku (m)   16,50         16,50
hmotnost (t)                                                  40,50        38,80

Zajímavý je vývoj cen jízdného v new yorské podzemní dráze. Od roku 1904 do dneška se měnilo a upravovalo celkem 43x. V roce 1904 se jízdné stanovilo na 5 centů a teprve 1.července 1948 se zvýšilo na  10 centů. V roce 1982 se platilo 50-75 centů za jednu jízdu lokální trasy a 30-50 centů na expresní trase. Děti do šesti let, maximálně v počtu do tří, v doprovodu dospělé osoby mohou jezdit metrem i autobusy zdarma, za každé další dítě se platí plné jízdné.


Z článku Strážní andělé v newyorském metru, 100+1 zahraniční zajímavost, ročník 1981....

"Metro ve městech kapitalistických států bývá často místem přepadů, násilností, loupeží a vstoupit do něj v pozdních nočních hodinách je pro mnohé cestující nanejvýš nepříjemné i nebezpečné.

V New Yorku nabyla podzemní zločinnost obrovských rozměrů a policie se rozhodla řešit problém tak, že do metra vysílá policisty přelečené za starce a žebráky a žebráky. Tam pak mají v případě nebezpečí zasáhnout.
Tento krok byl v mnoha případech - jak napsal španělský lisrt Blanco i negro v roce 1981 - úspěšný a policii se díky tomu podařilo zatknout mnoho zločinců. Přesto však byla všechna tato opatření stále nedostatečná. Městská správa nemá totiž dostatek prostředků, aby v metru vytvořila samostatnou policii a aby financovala speciální ochranné jednotky.
A tak vznikli "strážní andělé". Nápad se zrodil asi před rokem v hlavě Curtise Sliwy, který nejprve kolem sebe shromážil dvanáct chlapců. Všichni pocházeli z Bronxu, jedné z nejchudších čtvrtí New Yorku. Všichni už doknčili školu, ale ještě se nezařadili do normálního života. Tito první "andělé" vstupovali v nejkritičtějších hodinách do metra a tam už jejich pouhá přítomnost znamenala pro cestující ochranu. Nikdy nenosí zbraně, používají úspěšně svých znalostí karate či juda a chodí vždy ve skupinách po osmi.
Dnes je jich sedm set. Mají zásluhu na zatčení 92 zločinců a zasáhli v nesčetných případech pokusů o přepadení a loupeže. Je třeba poznamenat, že za  svou činnost nedostávají žádnou odměnu a že všechno dělají na vlastní nebezpečí.
"Naše akce nejsou agresivní, nýbrž psychologické a naší hlavní zbraní je důvěra cestujících. Snažíme se, aby naše přítomnost cestující uklidňovala a ty, kteří by snad měli něco nekalého v úmyslu, aby odzbrojovala.."


Dne 29.listopadu 1982 přinesl náš tisk tuto zprávu....

Nejezděte metrem, dokud to není nevyhnutelné - radí dopravní policie v New Yorku občanům. V roce 1981 bylo v newyorské podzemní dráze zabito 13 osob a spácháno 16.000 trestných činů." Jak je z této zprávy zřejmé, nejsou dosavadní opatření proti kriminalitě v newyorském podzemí účinná. Avšak bezpečnost cestujících neohrožuje pouze kriminalita, ale jak vyplývá z informace z Pentagonu, uveřejněné v roce 1980, provádějí se v podzemní dráze v New Yorku dokonce i bakteriologické testy.


Provoz podzemní dráhy v New Yorku řídí:

NEW YORK CITY
TRANSIT AUTHORITY (NYCTA)
370 JAY ST.
BROOKLYN, NEW YORK 11201

Podzemni-drahy-usa-kniha

 

« zpět

Sledujte nás také zde

Info box

booked.net

Kurzy ČNB

USD Vlajka meny USD   změna
GBP Vlajka meny GBP   změna
EUR Vlajka meny EUR   změna

Poslouchej New York

Youtube Music PlaylistSpotify Playlist

Doporučujeme

Banan-120-45New York Bar Caffé, Mariánské Lázně

Letenky, ubytování, zájezdy

Trivago-logobgAirbnb-logodg160x600.jpg

Nákupy před cestou

Prozkoumejte New York a Ameriku virtuálně, ve hře

Warlords-of-newyork-hXzone-gtavXzone-gtaivXzone-crysis2Xzone-batmanXzone-thecrew