Články redaktorů | NEW YORK CZ|SK FANCLUB

Redaktoři a fanoušci o 11.září 2001

Redaktoři a fanoušci o 11.září 2001
k 18. výročí událostí teroristických útoků na New York a Ameriku


TÉMA TEXTŮ: 
Pamatujete si, co jste dělali 11.září 2001 ?
Napište nám Váš krátký příběh z tohoto dne, kdy teroristé napadli New York a Ameriku.
Jak jste se o tom dozvěděli, co jste zrovna dělali a jak pokračoval celý den, a jak Vás to zasáhlo ?
Vaše příběhy můžete psát i nyní, říspěvky přidáme s Vaším jménem.

NAPIŠTE NÁM ZPRÁVU nebo VLOŽTE KOMENTÁŘ NA FACEBOOK

DĚKUJEME VŠEM, CO NÁM NAPSALI SVÉ PŘÍBĚHY

( přiložené fotografie jsou ze zdroje - Facebook a Google vyhledávač )

 


Never-forget-15

V ten den jsem byl ve škole. Moje maminka byla nemocná, ležela v posteli a když jsem přišel domů, tak po nějaké době přišla za mnou ať si pustím televizi. Prý když to viděla, tak si říkala, že to je zase nějaký katastrofický americký film, ale byla to bohužel realita. Já jsem od té doby sledoval televizi a nemohl přestat. Měl jsem takový divný pocit a chtělo se mi nějak pomoct. Z toho dne si už více nepamatuji. Na další den jsem si vzal do školy fotky z New Yorku, když jsem byl v říjnu roku 1992. Ve škole se to samozřejmě probíralo a nejvíce v hodině angličtiny. Tam spolužáci zmínili, že jsem tam byl a mám i fotky. Tak jsem je ukázal i učitelce a povídali jsme si o tom. Tato událost mi hlavně dala podnět, začít se New Yorku věnovat více, nejen pár plakátů ve svém pokoji, ale i tvorbu internetových stránek, které byly opravdu jen základní. Tvořil jsem je v softwaru Microsoft FrontPage 2003. Pokračování by bylo už pro jiný článek, tak to je ode mne vše a už sami víte, kam jsem to s NYC dotáhnul.

~ David W.

Never-forget-16

Byl jsem ve škole, nevím přesně jak jsme se to dozvěděli, vlastně si z toho dne pamatuju střípky, nejsilněji ve mě zůstalo to ochromení. Spolužáci si o tom šuškali. Asi to slyšel nějaký učitel, samozřejmě ve třídě jsme neměli televizi ani rádio, ale učitelé si někdy pouštěli rádio při volné hodině, tak asi ti to roznesli po škole. Najednou ta událost naplnila můj den, bylo to všude. Tuším, že to probírali i radiu v buse. Soustavně mi tlouklo srdce. Byl jsem paralyzovaný. Skoro jsem přejel zastávku. Když jsem přišel domů šla televize, samozřejmě rodiče chtěli znát víc informací, tak si to pustili. V tu chvíli to na mě dolehlo plnou vahou. Chtělo se mi brečet. Měl jsem vztek a cítil jsem obrovskou lítost vůči obětem. Uvědomoval jsem si, že tohle bude mít obrovský dopad na celý svět a nejdu tu jen o jedno město. Trpím pokaždé, když se něco špatného děje New Yorku, jako bych byl na něj napojený, jenže... svět byl jiný celý. Stál jsem tam a civěl na obrazovku. Ukoly do školy? Jídlo? Zahozený batoh na podlahu? Moje problémy? Nic se nezdálo důležité. Tekly mi slzy. Nebrečím často. Ten den se mi vryl do paměti. Změnil můj život. Nikdy nezapomenu ty výrazy tváří při posledních hodinách ve škole. To hrobové ticho v autobuse. Druhý den život šel dál, jakoby moje okolí snad už i zapomnělo, nebo pominul šok? Já nevím. Ale každopádně už se o tom tolik druhý den nemluvilo, spíše v médiích. Občas ještě někdo prohodil pár slov, třetí den už pak nic. Život šel dál, tady jako by se nic nestalo. Za mě ale nikdy už nic nebylo stejné jako dřív. Na oběti myslím každý den. Byť to bude znít možná hloupě, ale některé věci prostě slovy nepopíšeš. Nejde tu jen o jeden stát, o jednoo město... ale o všechno...."

„Od té televize jsem odešel do pokoje a bulel. Nad světem jako by vyselo černé mračno. Chtělo se mi křičet, ale to by moji rodiče nepochopili....“

~ Kaei

Never-forget-17

„To ráno jsem koukal na CNN, viděl jsem první letadlo, druhý letadlo a říkal si - dost dlouhý upoutávky na film a ještě na CNN. Pak to začali vysílat i na CT24. Napadlo mě, že USA vyhladí stát který tohle udělal. Ten den umřelo mnoho civilistů, hasičů, policistů. Je mi z toho dost smutno i teď. Umřeli při svojí práci, zachraňovali životy.“

~ Martin H.

Never-forget-01

„Moc si z toho dne nepamatuju, bylo mi 11 let. Ale vzpomínám si dobře, jak jsme to s učitelkou probírali ve škole a já jsem nedokázala pochopit, jak někdo něco takového mohl udělat a zabít tolik lidí. Upřímně to nechápu dodnes. Vidět minulý rok na vlastní oči muzeum 11.září a místo kde se to vlastně celé stalo, bylo dost emotivní.“

~ Lenka Č.

Never-forget-03

Přišel jsem z venku domů a mamka mi říká, abych si zapnul televizi. Viděl jsem, jak hoří budova a za pár minut v přímém přenosu jsem viděl i druhé letadlo, které narazilo do další budovy. Byl to strašný pohled a bylo mi to dost líto.

Přepis z osobního deníku: Dvě letadla ukradená s cestujícími narazila do Dvojčat mrakodrapů. Oba mrakodrapy spadnou a po dni spadl i třetí mrakodrap. Další letadlo spadlo na Washingtonský palác (pozn. editora Pentagon). Čvrté letadlo spadlo u Pittsburgu (pozn. editora Pensylvanie). Odhad mrtvých 6000

~ Petr Š.

Never-forget-00

„Jsem taky hasič a tohle se mě vážně dotklo. Respekt před těma klukama a kort před těma, co o tom mluví.“

~ Chomutovská strojírenská (Youtube)

Never-forget-06

„Já jsem byla na návštěvě u sestřenice, kokali jsme na seriál Přátelé a najednou byly mimořádné zprávy a my koukali s otevřenou pusou,co se to stalo,nikdy na to nezapomenu.“

~ Lenka P.

Never-forget-02

„Byl jsem na hokeji a čekali jsme na začátek zápasu. Pak někdo přišel s tím, co se stalo. Seděli jsme jako zařezaný. Zápas se sice odehrál, ale měl jsem pocit, jako by i hokejisté hráli z povinnosti a věděli, že o výhru a výsledek dnes vůbec nejde.“

~ Richard S.

Never-forget-12

„Bylo mi devět let. S něčím jsem si hrál u televize. Přišla maminka, přepnula na zprávy a oba jsme nehnutě sledovali přímý přenos.“

~ Erik S.

Never-forget-22

„Přesně si to pamatuji... Bylo mi 16, přišla jsem ze školy a akorát to běželo v telce v přímém přenosu a zrovna v tu chvíli se řítilo letadlo na druhou věž... vůbec jsem nechápala co se děje“ 

~ Katka F.

Never-forget-07

„Pamatuji si tento den. V té době mi bylo už 47 let. Byla jsem sama doma a televizi měla zapnutou spíš jako zvukovou kulisu. Mojí pozornost upoutal křik komentátora, tak jsem se šla podívat blíž. To co jsem uviděla mě zcela paralyzovalo. Když letadlo nalétlo do druhé budovy a za okamžik šel celý ten kolos k zemi, tak jsem si uvědomila že situace je vážná. Nejprve jsem si myslela, že je to jen ukázka z nějakého scifi, ale bylo to skutečné. Zažila jsem i rok 1968, to mi bylo 14 let a tak jsem si uvědomila, jak jsme vlastně bezmocní. Stačí jen být ve špatnýčas a na špatném místě. Vzpomněla jsem si i ba Černobyl (americký dokument jsem viděla nedávno). A když jsem stála v NYC v místě kde dvojčata stála, tak jsem měla husí kůži a slzy v očích. Cítila jsem určitou pokorou k životu a úctu k všem nevinným lidem, kteří zde a i jinde zahynuli.“

~ Irena T.

Never-forget-13

 „Pamatuju si že jsem byl venku přijdu domů a rodiče koukají na televizi v ní běží mimořádné zprávy a vidím jak dvojčata hoří a hrůza pokračovala jejich pádem hezký pohled to nebyl všem pozůstalým přeji upřímnou soustrast i všem těm co sesnažili zachránit ostatní a sami při tom zahynuli čest jejich památce!“

~ Ondřej B.

Never-forget-05

 „Byl jsem po operaci kolene a dřepěl doma. Nevěřil jsem vlastním očím a nespal snad dva dny!!!“

~ Vít Č.

Never-forget-19

„Běžela jsem domů z práce a pak klečela před televizí a nevěřícně brečela“

~ Alžběta N.

Never-forget-08

„Přišla jsem z práce a neměla jsem čas se najíst!! Zůstala jsem celé odpoledne před televizí“

~ Emma B (přeloženo Google)

Never-forget-14

„Úplně přesně. Končila jsem v práci a kolegové z nějakého důvodu nešlo domů a koukali na tv. A tam jsem tu hrůzu uviděla. Vůbec jsem nechápala co se to děje a brečela jsem jako želva ....“

~ Milly B

Never-forget-20

„Jak si vzpomínám na 11.září 2001 ?  Byl jsem ten den jako obvykle v naší kanceláři Allianz pojišťovny ve Stříbře. Ten den nebyl v kanceláři velký provoz a proto jsem měl puštěné rádio, aby čas lépe utíkal. Najednou se ozvalo mimořádné hlášení, že v New Yorku došlo k vážnému leteckému neštěstí, kdy Boeing 737 narazil do jedné z věží světového obchodního centra. V průběhu odpoledne pak byly zprávy upřesňovány a po nějaké době došlo k dalšímu ataku letadlem na druhou věž WTC. V tomto momentě už začalo být jisté, že jde o teroristický čin. Zamknul jsem kancelář a jel domů, kde jsem si okamžitě zapnul televizi. Zpravodajské kanály již ukazovaly záběry útoků na WTC a po nějaké době i zhroucení obou věží. Apokalypsa v přímém přenosu. Do smrti na tyto záběry nezapomenu a když jsem v červnu 2016 navštívil památník 11/9 v New Yorku osobně, vše se mi znovu vybavilo v plné hrůze. God save America.“

~ Stanislav B.

Never-forget-21


Never-forget-09
Never-forget-10 Never-forget-11

Never-forget-18

 

« zpět

Sledujte nás také zde

Facebook StránkaFacebook SkupinaTwitterInstagramVimeoYouTube hlavníYouTube TVSoundcloud

Info box

booked.net

Doporučujeme

Banan-120-45New York Bar Caffé, Mariánské Lázně

Podpořte nás

Letenky, ubytování, zájezdy

Trivago-logobgAirbnb-logodg160x600.jpg

Prozkoumejte New York a Ameriku virtuálně, ve hře

Xzone-gtaivXzone-crysis2Xzone-batmanXzone-gtav